Leden 2008

Respekt, Pokora, Pravda, Láska

22. ledna 2008 v 16:21 | Slunce Arunáčaly |  Rodinné konstelace
Každý seminář je vždy něčím zvláštní, něčím vyjímečný neboť je spontánně spoluvytvářen energií celé skupiny. Tentokrát přijel rekordní počet osmnácti lidí, téměř půl na půl muži i ženy. Jako již takřka tradičně den začal meditací na hudební improvizaci Pavla Vanka, který tentokrát přivezl kromě několika didgeridoo a tibetských mís i pravou tatranskou fujaru. Monotónní harmonické tóny vyvolávaly hluboké uvolnění v celém těle i mysli rozjímajících lidí a připravily je pro náročnou celodenní práci.
Konstelace byly tentokrát obtížnější než posledně. Odhalovali jsme hluboko skryté duševní zápletky, o nichž sami protagonisté zpravidla ani nevěděli. Někdy se čekalo téměř do poslední chvíle, než energetické pole vydalo svoji klíčovou informaci a než jsme ji zachytili a použili. Pak se ihned v konstelaci rozlil mír i láska a rozpouštěla se veškerá napětí. Někdy ovšem nebylo možné vyřešit úplně všechno tak, aby se všichni postavení členové systému (většinou rodiny) cítili uvolnění. Není to však ani úkolem, ani možností konstelací. V realitě by to stejně nemohlo být všemi a zcela naplněno. Důležité je zobrazit celý problém, který si protagonista (ten, kdo si staví konstelaci) nese v podvědomí, aby uviděl všechny možnosti, mohl s nimi dále pracovat a procítil si dobrá řešení. Pokaždé však otevřením problému vpustíme do systému více světla, které se pak dotkne všech členů rodiny, kteří byli do konstelace postaveni prostřednictvím zástupců. Každý z nich má pak možnost reagovat nově, něco změnit a posunout se blíže harmonii.
Znovu jsme si uvědomovali důležitost základních hodnot jako RESPEKT k druhým, POKORA, PRAVDA, LÁSKA ... a jaký dopad na zdraví, psychiku, druhé lidi v rodině, může nést jejich potlačování anebo neznalost. Někdy se stane, že se člověk s některou kvalitou jako je RADOST, LÁSKA, SÍLA... v dětství nesetkal nebo ji z nějakého důvodu odmítl (protože ji nežili rodiče), a pak prochází životem bez ní a cítí ve své duši díru, prázdné místo, které ho bolí. Prostřednictvím konstelace znovu oživujeme tuto zkušenost a vracíme do vědomí účastníka. Prožili jsme si, jaké oživení přináší, když si člověk dovolí následovat směr energie své duše, pokud jsou ctěny základní řády, kterými se systémy řídí. Člověk může stagnovat a může se také rozvíjet, k tomu má svobodnou volbu. Každá volba však nese vyrovnaný účet zisků a ztrát a není možné cokoli získat zadarmo. Ale nechce-li člověk dávat nemůže získávat. Nádech a výdech je v rovnováze. Dokud nevydechneme, nemůžeme se nadechnout. Chceme-li získat například lásku, musíme se ji učit dávat. Chceme-li více energie, musíme se ji naučit na jiné rovině vydávat. Tohle jsme prožili při večerní dynamické meditaci, kdy už byla většina účastníků psychicky unavená. Skrz pohyb a soustředění jsme všichni nasávali novou energii.
Narazili jsme také na identifikace. Což je velmi skrytá forma následování osudu někoho, o kom jsme třeba ani nic nevěděli. Pak se o něco vytrvale snažíme, něco chceme dosáhnout ve své rodině, ale výsledek je přesně opačný. Jaké uvolnění a změnu zažívají všichni představitelé RK, když se identifikace rozpustí. Nezřídka jsme si ověřovali známý Hellingerův výrok, že skutečnost je přesně opačná, než klient sděluje. Ne že by chtěl někdo klamat. Koho by klamal? Avšak neznal skryté síly, které vztahy ovlivnují.
A vše se vždy stáčí k respektu, k hluboké pokoře ke všemu a ke všem. Kdybychom byli schopni žít tuto POKORU, zpravidla bychom terapie ani nepotřebovali, a když, tak by to bylo jen fouknutí a problém by zmizel.
Vyzkoušeli jsme si i problém ADOPCE a viděli, jaký mechanismus při ní funguje, a proč asi se ve společnosti příliš nedaří. Na tomto příkladu bylo krásně vidět, jak dobré úmysly, které nectí, či neznají řády, vedou spíše k opačnému než dobrému výsledku. Je to jeden z příkladů, kdy se znovu a vážněji můžeme zamyslet nad tím, co stojí za naší osobní touhou pomáhat. Pramení z hloubky, tam, kde končí naše sebedůležitost? Anebo právě z povrchu, kde roste pocit naší sebedůležitosti a představy, "jsem tak dobrý", veliký. I tady se obloukem vracíme k POKOŘE.
Mnoho, mnoho bychom mohli psát o vztazích, partnerství, kolektivech, atd., ale bylo by to zbytečné. Něco bych ještě napsal o energiích. Konstelace nám opravdu velmi pomáhají otevřít se a rozšířit svoje vnímání, uvědomování. Můžeme vnímat jasný energetický tok, který dva lidi propojuje, číst jeho kód, co nám sděluje, jaký problém nese apod. Takže zkušenější interpret - zástupce řekne rychleji klíčovou větu, která začne měnit vzájemné energetické pole. Těžké se začne proměňovat v lehké, světlejší, zloba v lásku, smutek v radost...
Během konstelací jsme si zatančili. Protože TANEC je přirozeným vajádřením ducha. Hodovali jsme u prostřených stolů ze samých zdravých dobrotek, oříšků, ovoce, vločkových sušenek...
A večer přišla na řadu zkrácená DYNAMICKÁ MEDITACE. Jakou energii a sílu v prostoru vyvolalo necelých dvacet skákajících a křičících těl a jaké prázdno a světlo v těle i mysli přicházelo následně. Ovšem naplňující, radostné prázdno. Prázdno největšího duševního naplnění, když všechny emoce i myšlenky odejdou. Do toho průzračného prázdna zvolna i náhle vplouvaly opětovné harmonie zvuků prastarých nástrojů. S těmito vibracemi přicházely příjemné blažené energie z nejčistších míst Vesmíru. Následné TICHO se nechtělo nikomu přerušit.
Pak už jsme se s MATKOU, to jest skupinou, sice neradi, ale rozloučili. A proč jsem nazval skupinu matkou? Nejznámější propagátor této metody Bert Hellinger sdělil, že skupina se chová jako matka. Vše, co v ní zažíváme souvisí s naším vztahem s matkou, který se zformoval do tří čtyř let věku. Můžeme o tom přemýšlet.
Uvidíme, jaké prožitky a zkušenosti nám přinese další SEMINÁŘ 23. ÚNORA. Podrobnosti si můžete přečíst v rubrice Rodinné konstelace, článku "semináře".

Přání 2008

1. ledna 2008 v 19:37 Cesta poznání
Rok 2008 nás volá k Sobě!

Přeji Vám také, ale Co?
Když je naším jediným přáním zůstávat bez přání
Zůstávat tichý, a přece mluvit
Mluvit, a přece naslouchat
Naslouchat a přitom zůstávat odpoutaný
i od naslouchání
Učit se, a přitom nebýt ani žákem, ani učitelem
Je to nadlidský úkol?
Ani ne, protože úlohou lidství
je dosáhnout Božství
Přesto se to zdá tak obtížné
nadlidsky obtížné
ačkoli zároveň
naprosto přirozené...
Zdá se to?
Ano, zdá...
Když se nám to jenom zdá,
tak je třeba se pouze probudit, že?
Asi ano
Když spánek je tak příjemný, tak sladký
že se nechce vstát z postele
Pravda, někdy jsou sny nepříjemné...
Avšak zůstávat v posteli je tak pohodlné
Aha, takže jsme pohodlní a je třeba odstranit naši pohodlnost?
Přesně tak
Je třeba odstranit naši pohodlnost
zůstávat ležet v posteli...

Vstávejme!!!
Přichází Slunce...
A volá nás k Sobě!