Březen 2012

Nabitá energie s Marcelkou, T. Pfeiffer, Prázdnota a hory

19. března 2012 v 15:17 | Slunce Arunáčaly |  Duchovní setkání
Druhé setkání ve Frýdku 16.3. bylo nabité energií i lidmi. Do malé místnosti se vtěsnalo přes osmdesát lidí! Sladili jsme se tak krásně, že se nikomu nechtělo domů a loučení probíhalo až do 23-tí hodiny. Mnozí prožívali silné napojení na Zdroj a vnitřní osobní informace a všichni pak velikou vnitřní radost bez příčiny a mnohdy také tekly slzy dojetí z přemíry pociťované lásky.


Promluva i odpovědi už směřovaly ostřeji k cíli - sebepoznání. Zazněly krásné příběhy: "...ležela jsem na seně a běžel mi film mého života. Ego vidělo, že všechny jeho činy, i nejlaskavější byly motivovány osobním zájmem. Byla jsem tak zoufalá, že jsem řekla: Bože, ´buď mě úplně zatrať anebo mě přijmi úplně se vším. Jsem taková, jaká jsem.´Chvíli jsem cítila klid a smíření sama se sebou. Pak se sláma se mnou začala houpat a do těla vstupovala radost a volnost. Už jsem se jenom smála. Nejdůležitější je přijmout sám sebe úplně se vším, protože dokud není poznání, tak ego je úplně za vším. I ty zdánlivě nejušlechtilejší činy jsou aspoň trochu motivovány egem. Takže, nesnažte se pomáhat druhým, ale pomozte sobě, pak bude i druhým pomoženo."

A závěrem perlička k přesunutí semináře na 30.3. - 1.4. na Morávce, viz. níže anebo rubrika Semináře. Dnes jsem otevřel Meduňku 3 a tam slavný léčitel tomáš Pfeiffer sděluje: "Snad nejvýznamnějším duchovním svátkem je 30. březen - v tomto dni mají lidé možnost víc než kdykoli předtím vstoupit do hlubiny bytí. Navíc jde o výročí začátku nového platónského roku, který začal cca před 24 500 lety."

Přišel bohatý víkend, do kterého se vešlo i setkání s další již hodně vědomou bytostí Lásky, Martinem Prázdnotou a jeho ženou. Smáli jsme se zcela prázdní ve společné jednotě a zalévali to výborným hruškovým čajem a ajurvédskou kávou Shatawari. Co mi utkvělo v srdci zní: "Dokud rozděluješ práci na smysluplnou a nesmyslnou, tak to znamená, že necítíš při ní Zdroj, který všechno naplňuje smyslem. Pak pokračuje rozdělování na dobré a zlé a kolo Ixionovo se točí dál. Tj. prodlužuješ prožívání potíží!" O tom nakonec hovořila i Marcelka na svém setkání den předtím. Romek přidal: "Řekl jsem do nitra, že přijmu jakoukoliv práci a děkuji za ní." Byl to závěr příběhu, jak si uvědomil, že jede v programu - musím tvrdě pracovat, abych nás uživil - a pustil ho, vzdal se ho. Pokračoval ve stejné práci radostně, ale už za pár dní přišla nová, výhodnější nabídka, a pak další. A konečně pracuje v pohodě a má dost času i pro sebe.


Vznášeli jsme se na vlně radosti a lásky, a proto si mě mocně zavolal Bůh hor a pozval na návštevu, abychom vše předali Matce Zemi a spojili se s ní. V neděli ráno jsme vyjeli do nádhernéhou koutu Západních tater, Roháčské doliny, propojit se s mocnou energií země a hor. Meditovali jsme ve Smutném sedle pod dohledem mocných dvoutisícových štítů Ostrého Roháče a Plačlivé. Mohutné ticho a láska země nás vyživovaly. Svět a mysl zůstaly zavřeny bílou bránou hor. Neseme přirozenou sílu života životu.



Jeden z těch kamínků dole je meditující Janička...:-)...Symbol nepatrnosti jednoho individuálního života a Bytí.

Co je láska ?

16. března 2012 v 12:44 | Slunce Arunáčaly |  Cesta poznání
Bylo napsáno "z každé situace vede cesta ven, je to cesta lásky", ale co je láska? Láska s velkým "L"?

Láska je vnímána jako pole Energie (s velkým "E", protože se jedná o něco za vším, za všemi energiemi. Pole, které zaplaví mysl i tělo, když se vědomí otevře, tak říkajíc, když je vše přijato a v srdci zní ano životu se vším, co obnáší a přináší. Jelikož se cítíte prostouopeni tímto polem, vnímáte i svět a bytosti v něm prostoupené a naplněné tímto polem, Láskou. Pak milujete, aniž byste milovali, aniž byste něco dělali. Jste pak laskavi? Ne, někdy. Není to ani laskavost ani nelaskavost. Jste pak pravdiví k sobě i k druhým, pravdiví o svých pocitech, o svých myšlenkách v daném okamžiku a také svobodní od názorů druhých. Jelikož se naprosto přijímáte, nepotřebujete nic dělat proto, aby vás přijímali druzí. Prostě se vždy cítíte přijati, a proto jednáte jak skutečně cítíte a říkáte to, co skutečně chcete říci, aniž byste zkoumali, zda je to dobré, protože vše je už pro vás dobré a zároveň nic není samo o sobě dobré. Ani tato Láska, protože pouze je. Tady se jen učíte splývat neustále s tímto polem Lásky. Zamilovanost, nenávist, vše vychází z tohoto pole, takže obojí je láskou i neláskou zároveň.
Jak se tedy z každé situace dostat, jak se dostat do souladu a vnímání základního pole Lásky? Pomocí klidného nezaujatého vnímání v přítomném okamžiku, bez vzpomínek na minulé a představ o budoucnosti, vycítit svůj vnitřní klid a nechat se jim pomaličku a bez myšlenek vést s důvěrou. A neztrácet vnitřní klid, tuto esenci Lásky, z dohledu. V žádném případě si nevšímat pochyb a morálních soudů své mysli, tzv. svědomí. Jen neztrácet vnitřní klid z dohledu. Kam vás vede vnitřní klid? Je něco třeba hned vykonat? Rozvést se, odejít ze zaměstnání? Ne, vnitřní klid vás vede víc a víc dovnitř. A jak vás vede víc a víc dovnitř, Láska vystupuje z tajemných hlubin víc a víc ven. A v tom proudu lásky najednou víte! Co najdenou víte a cítíte? Úctu a vděčnost! S úctou a vděčností přistupujete k životu a druhým, a tak se pomaličku okolnosti vašeho života mění...! Hmmm, to je jiná cesta. Cesta tichého naslouchání hlubině a pomalých krůčků. Jiná cesta než bubnování myšlenek radikálních řešení, které vám neustále předhazuje ego! ...
...
Porozuměli?
Těžké popsat!
Zvláště, když vám sdělím, něco, co ještě výše uvedené zamotá.
Tato Láska se objeví, jen když se mysl, individuální pocit, objeví. Jinak není ani tato Láska. A přesto To není bez Lásky. Když zaniká osobní pocit, tedy ego, pak jenom jest. Vše jenom je. Je to ono "NIC" mudrců, prázdno, ale ani prázdno, protože není nic druhého. Je to nejvyšší štěstí, ale bez pocitu štěstí. Pouze Bytí, jasné Bytí, jasné JSEM, ale nic nejsem. Ale jakmile je mysl, je konání, je mluvení, je zde i Láska. Proto plně osvícení lidé už Lásku nejsou schopni a ochotni popsat, protože mysl zaniká a s ní i jakýkoli pocit jsoucna. Leda v záporech: "Není to to, ani ono."
No, vidím, že o tom nejde psát, poslední odstavec hned zapomeňte. To lze jen prožít. Ale horní ano, k tomu se můžete pro - vnímat, pro-meditovat, pro-drat, pro-žít...
Subham astu sarvadžagatam.
Slunce Arunáčaly

Bert

16. března 2012 v 12:15 | BH |  Cesta poznání
Světlo přichází ze tmy. Před takzvaným Velkým třeskem, při němž všechno světlo vzniklo, existovala jen nekonečná tma. Proto také začíná stvoření světa podle biblického svědectví větou: "Budiž světlo."
Jelikož i my, stejně jako světlo, pocházíme ze tmy, táhne nás to každý večer po světlém dni, který nás unavil, nazpět do této prapůvodní tmy. Zavřeme oči a kolem nás je opět noc, hluboká noc. V ní si odpočineme od světla, během ní jsme opět v jednotě se svým počátkem, v ní a v něm doma.
Tak jako při Velkém třesku se i nám nové zjevuje ze tmy. Ve tmě to již existovalo, jen se to potřebovalo dostat na světlo.

Tyto úvahy nás vedou do oblastí, které jsou v mnoha ohledech nové a také plné překvapení. Vedou však k pochopení, které nás může zbavit leckterých pout a přivést nás k rozsáhlé lásce, spojující to, co bylo dříve rozděleno. Vedou nás do hloubky, kde na nás čeká štěstí, které setrvá. Já půjdu s vámi.
Váš
Bert Hellinger (www2.hellinger.com)

A zase Bert Hellinger: Zavřeno

15. března 2012 v 14:38 | Bert Hellinger |  Rodinné konstelace
Zavřeno


Zavíráme, abychom se před něčím ochránili. Zavíráme například oči, abychom je chránili před světlem, především před přímým slunečním světlem. A také si zacpáváme uši, když jim okolní zvuky působí bolest.Také jindy v každodenním životě sami sebe zavíráme vůči pocitům. Například vypneme, když do nás někdo stále hučí. Chráníme se před jeho vniknutím a jeho pokusy zmocnit se nás necháme vyznít doprázdna. Dokonce na něj zakřičíme: "Už konečně přestaň!"Ale především často zavíráme svoje srdce. Uzamkneme je před těmi, kdo nám způsobují bolest. Vyloučíme je ze svého srdce. Takto zavřené nás srdce bolí, protože chce tlouct pro nás i pro mnohé další.Jak své srdce znovu otevřeme? Nejprve očima. Pohlédneme těm, o nichž si myslíme, že nás zranili nebo odmítli, přímo do tváře. Díváme se na ně s otevřenýma očima, dokud je nezačneme vnímat jinak, dokud nenahlédneme, že v nich odmítáme totéž, co jsme již dříve odmítali sami u sebe.Jak by zněla léčivá věta, jež by jim znovu otevřela naše srdce? Zní: "Já také." Najednou zjistíme, že jsme s nimi hluboce spojeni, pokorně spojeni, a že naše srdce bije pro ně jako pro nás. Otevřelo se jim a rozšířilo se pro ně.Co uděláme s těmi, s nimiž jsme byli bytostně spojeni jako děti, ale před nimiž jsme po těžkém zklamání zavřeli a uzamkli své srdce? Například s naší matkou a naším otcem?Přiblížíme se k nim, i kdyby to zpočátku bolelo sebevíc, malými krůčky, blíž a blíž, až se znovu pohroužíme do jejich náruče, jako tehdy, když jsme byli dětmi. Naše srdce je pak pro ně opět otevřené a my se cítíme blažení a širší.Občas ovšem zavřeme něco i navždy. Necháme to navždy být. Například vinu. Místo abychom ji nosili s sebou, odložíme ji mimo sebe. Uzavřeme srdce před ní a jejími nároky.Totéž můžeme zkusit učinit s vinou druhých vůči nám. Odložíme ji mimo sebe a obrátíme se k nim s otevřeným srdcem.I zde zní ona léčivá věta, ukončující jejich i náš pocit viny: "Já také."Často uzavíráme také svého ducha. Uzavíráme ho novému názoru a pochopení, zavíráme před ním oči.Která léčivá věta otevře naše oči i ducha novému? Zní: "Ty také."Zavírání a otevírání jsou tedy spolu provázány, ale oboje má svůj čas. Nejprve zavřít, potom opět otevřít. Především však, abychom zůstali v lásce, zavřít a hned zase otevřít, a to s otevřeným srdcem, v rytmu jeho tepu.
*
a link na skvělé nedělní promluvy Berta Hellingera: http://www2.hellinger.com/cz/home/allgemein/mp3-der-woche/tschechisch

Ach, to naše důležité ego...

15. března 2012 v 12:21 | Slunce Arunáčaly |  Cesta poznání

Marcelka začala veřejně vystupovat a hned mnohým z nás vyskočilo ego. Především ti, kteří ji znají z trampských let, se cítí dotčeni, že by najednou měli za setkání platit. Přátelé, osvícená bytost platí mnohem víc, než si dovedeme představit...z lásky k nám. Z lásky, kterou prostě ani neumí zastavit, proto ji takové myšlenky ani nenapadají - že se tady na zemi obětuje nebo tak. Prosím, spíše využijme toho, kdy se to naše ego objeví a vyskočí, k tomu abychom ho jasně spatřili a viděli, co nás tak silně odděluje od Lásky! To je pro mně jediná rozumná reakce. Protože, pokud mě nic od Lásky neodděluje, tak mi taky nijak nevadí, že je tady placené setkání. Pouze cítím, jestli tam mám jít, posouvá mě to někam anebo nemám. Popřípadě cítím v srdci, že chci anebo nechci. Ale nikoli, "že se mi chce anebo nechce", to už je znakem reakce ega - vědomí, tj. chybné identifikace s vlastní osobností... Takhle jsem v míru s okolností. Mohu udělat také placené setkání, pokud mám co nabídnout, lidé přijdou, i kdyby si cestu měli prosekat mačetou!
Takže Slunce Arunáčaly radí, pokud může něco radit, raději si všímat svého ega, kdy vyskakuje, co se mu nelíbí, co mu vadí, co by udělalo lépe! Všechno jsou to jen známky oddělenosti od Lásky, která jen plyne a je nejvyšším naplněním, jaké lze tady na zemi prožívat... A poté se možná taky začnete radovat z toho, že Marcelku znáte osobně, že znáte její osobní příběh, a tím dovedete nasát víc z oné Lásky, která tak čistě a jasně z onoho Pramene, nádobou jménem Marcelka, vyvěrá. Doslova se rozlévá prostorem v její přítomnosti. A můžete lépe než jiní pochopit moudrost, která plyne jejími slovy a odhalit tak zatemnění vlatsní moudrosti a uvědomit se jako Světlo samo.
Co víc může být napsáno?
Radujme se, že ji máme tak blízko a že se můžeme všichni sejít a sdílet naši přirozenou Jednotu.
Toť vše.
Lásku a pochopení všem bytostem!

Játra mě přestala bolet

15. března 2012 v 11:01 | Slunce Arunáčaly |  Rodinné konstelace
Tak zase něco z konstelací po čase.
Přišel člověk, že ho bolí játra. Játra - hněv, agresivita. To bylo zvláštní, protože se jednalo o velmi mírného, příjemného člověka. Samozřejmě se pak hned nabízí druhá možnost, potlačovaná agrese a hněv obracený proti sobě, ale nemohli jsme zpočátku nic vystopovat. Docela bezradný, postavil jsem konstelaci na jeho životní okruh - práce, původní rodina, současná rodina a samozřejmě játra. Játra hleděly směrem k práci. To bylo zajímavé, protože není zaměstnancem, má volnou práci, tak s kým by měl mít nevyřešený vztah?

Přesto uznal, že jeden člověk mu vadí. Hned jsme za něho položili papír, sám jsem se postavil na značku pro játra a už jsem běžel k tomu člověku. "Játra tu stojí za ním, co s ním máš?," následoval můj komentář. - "Štve mě, šidí práci a já se na to nemohu dívat, a tak to udělám za něj, i když nemusím." Následovala klientova odpověď. - Aha. Už to bylo jasné. On představuje klientovu odmítanou část jeho já. A klient mi to hned potvrzuje: "Mám s tím potíže od dětství, štvou mě lidi, co podvádějí, odvedou míň práce a mají stejnou nebo větší odměnu jako ti, co jsou poctiví." - "To znamená, že jsi to v minulosti také dělal, jinak by tě to tolik nedráždilo. Dělal jsi to a ještě to nemáš z podvědomí vyčištěné, proto reaguješ tak podrážděně až tě bolí játra. Cítíš křivdu, odkudsi z minula hlubokou křivdu. Když ti ovšem sdělím, že ty pracuješ na svém duchovním vývoji a on na svém a tady nemůže nikdo nic kromě sebe ošidit, kde je potom pocit křivdy? On se zatím učí, že když nepoctivě získá víc peněz, neznamená to ještě, že bude také šťastnější, nýbrž naopak. Ty se učíš, že pracuješ sám na sobě a pro sebe a odměnou tvé práce je vlastní růst, který se samozřejmě projevuje také větším prožíváním radosti a lásky. Toto je zase tvá lekce. Proto nepotřebuješ hledat vnější a povrchní spravedlnot!" Po těchto mých slovech klient pochopil a tomu odmítanému člověku se poklonil a omluvil, že jej nepřijímal a poděkoval, že mu sice nevědomě, nicméně ukázal, jaké nepochopení a odmítání si klient ve svém podvědomí stále nesl."
Po tomto rituálu se játra s úlevou rozběhla zpátky ke klientovi a klient zažil úlevu: "Nevím jak to, ještě se trošku na něho zlobím, ale spadl mi velký kámen ze srdce." Zazněla klientova odpověď. Za týden mi zavolal, že je po bolesti.
Porozuměli jste? Nádhera, tak pracuje naše Vědomí a tak to ukazují konstelace. Vše a všichni jsou součásti našeho já a my s nimi zažíváme jen naše vlastní projekce.

Setkání s Marcelkou II

13. března 2012 v 11:45 | Slunce Arunáčaly |  Cesta poznání
V Pátek 16.3. od 1745h, ZUŠ Frýdek proběhne další setkání s Marcelkou, setkání s Láskou, s bytostí, která se stala Láskou. V atmosféře Přítomnosti Lásky přichází vnitřní inspirace pro život z našeho nitra. Od Dobré před druhým kruháčem doprava, doleva se jede na železniční nádraží. Od Místku naopak.

Víkendové setkání s Marcelkou se posunulo na 30.3.-1.4. a cena se také posunula na krásných 1 620 Kč. Místo: Morávka, Penzion Buček. Bližší informace a přihlášky:alzbetka@hobynet.net


Sdělení Míly ve snu

12. března 2012 v 11:30 | Slunce Arunáčaly |  Meditace


S rokem 2012 přichází i urychlení transformace vědomí a pozvednutí do vyšších energetických a vědomých úrovní. Proto mi taky přicházejí duchovní sny téměř denně. Budí mě To ve dvě, ve tři hodiny, a potom hodinu medituji. Další spánek je ve světle, většinou vědomý a uskutečňují se v něm různá duchovní setkání, poučení, vyjevení a sdělení. Samozřejmě, že i den poté cítím hlubší mír, světelnou lehkost a vedení. Dnes se poprvé rozhoduji o jednom napsat. Po dlouhé době se objevila Míla (Tomášová. Kdysi stála u mého hlubokého duchovního přerodu, taky ve snech. Ačkoli jsem se vždy obracel k Eduardovi, lekci mi přicházela udělit většinou vždy ona.). Stáli jsme několik lidí v řadě a ona nám sdělila, "recitujte opakovaně":

Všechny bytosti i sebe sama léčím, léčím, léčim, léčím, láskou

Já jsem pak přidal sám od sebe, určitě však pod jejím vlivem, a stále ve vědomém snu:

Všechny bytosti i sebe sama objímám, objímám, objímám, objímám láskou.

Všechny bytosti i sebe sama miluji, miluji, miluji, miluji láskou.

Nevím, jestli jsem si přesně zapamatoval slova, ale o to jistě nejde, význam a energie v tom je. Celé ráno jsem s touhle mantrou meditoval. Výsledek je nádherný, vyzkoušejte si ji sami. Zvláště ve stressových situacích a v emocích a náročných setkáních vám hodně pomůže! Děkuji

Ticho promlouvá

8. března 2012 v 15:39 | Ramana Mahariši |  Cesta poznání
Podrobení mysli je meditací, hluboká meditace je věčnou promluvou.
Ticho je vždy výmluvné, je trvalým plynutím řeči.
Přednášky mohou jedince bavit po celé hodiny, aniž by jej zlepšily.
Na druhé straně - Ticho je trvalé a přináší prospěch celému lidstvu.


Ticho je neutuchávající promluvou...
Je nejlepším vyjádřením.

Vše, co se k realizaci sebe sama požaduje, je BÝT TICHÝ.
Co může být snazšího než to? (...)
Ramana Mahariši

Zvuky Ticha

7. března 2012 v 18:31 | Slunce Arunáčaly |  Meditace
ZVUKY TICHA - meditativní koncert hráče na etnické nástroje Pavla Vanka s kytarovou improvizací bratra Jakuba Vanka. Středa, 14.3. 18h, čajovna V pohodě Třinec Terasa.