Prosinec 2012

Meditace na Já, na vědomí

16. prosince 2012 v 12:56 | Slunce Arunáčaly |  Meditace
A co je meditace? Pozorování, vnímání, pozornost k vnímání. To je taky přítomnost.

A co je meditace na Já? Díváš se, jen tak se díváš do prostoru a začneš vnímat to, co se dívá, zachytíš ono vědomí já, prázdný prostor, který se dívá, těžko popsat. Zychytíš to, zachycuješ to, a pak, kdykoli, na to obracíš pozornost a udržuješ To v pozornosti. To je meditace na Já. Ve světlých chvílích tě pak samotné Já pohltí do sebe, víc nebo míň. Pak je to hotové a cítíš se osvobozen. Většinou se pak znovu vrátí pocit já jsem osobnost, tj. vědomí se znovu spojí s formou, ale kdo jsem Já? A ihned znovu obracím pozornost na To, co se dívá, co pozoruje a uvědomuji si, jaký je v tom klid a smíření. Toto spočívání v tomto klidu s pozorností na Já, vědomí, se nazývá meditací na Já.



Pomůcka: Maharši - a po něm se na to zaměřil hlavně Eduard Tomáš - jednou poukázal na Duchovní srdce, místo v těle dva palce doprava od středu hrudi. Když se tady člověk začne uvědomovat, to jest, představí si, že jeho vědomí je zde a začne si zde uvědomovat nádech a výdech, najednou, jaoby se ponořil anebo jej zaplavil prázdný tichý prostor, který nemá hranic, tím se rozprostře i toto Duchovní srdce, které ve skutečnosti také nemá místo ani hranic. Pak se udržuje pozornost na této prázdnotě, odkládá myšlenky a také se jemně odevzdává této prázdnotě, nebo čistému prostoru a někdy i tento prostor zmizí a my jenom jsme a jindy se po čase opět vrátí forma ega a začne vytvářet řetězce myšlenek, a tehdy je lepší přestat s meditací a jít něco dělat. Ovšem mocný pocit přítomnosti a klidu v nás září nějakou dobu po takové meditace dál. Po nějakém čase dokonce už nikdy neodchází, ačkoli jeho intenzita, intenzita vnitřního klidu a blaženosti se mění... Jakmile spadnete do "problému", začnete si intenzivně uvědomovat vědomí a po chvilce, kde je "problém"? Vidíte, že nic takového nikdy neexistovalo, dokud jsme mysli nedovolili jej vytvořit!

Toť blaho meditace na Já.
O výhodách v každodenním životě bych se musel hodně rozepisovat. Jednou větou napíšu, že začne být jak obyčejný, tak zázračný, a hlavně plný radosti!
Óm tat sat ómmm
Slunce

Společná meditace 12.12.12h

11. prosince 2012 v 16:29 | Slunce Arunáčaly |  Meditace
Ahoj přátelé Srdce!
Mentální setkání
Svolávám všechny k společné meditaci 12.12.2012, 12h (a pro zasvěcené též 15h krátce..Díky, díky! :-) )Představit si nás všechny, jak se známe ze spol. meditací, v kruhu, a pak se ponořit do ztišení s pozorností na vědomí, na Já, Kdo jsem? Vstoupit do Prázdnoty nebo do kontaktu s ní, tak jak to umím a držet se tam odkládáním myšlenek!
Odevzdat se tam a být!


Toť meditace na Já pro zasvěcené!
Bude to silné, neboť už se tak děje!
Pro ty, co prošli meditačním výcvikem: Meditujte nyní hodně, hlavně nad ránem, v noci...!
Toť naše práce, držet mysl v tichu!
Ómmmm

Interní poznámka: Dýchat a uvědomovat se v Duchovním srdci tak dlouho, až svět zmizí a hloubka vás pohltí. Dveře se otevřou a já se změní v To.
Slunce

Dobrý článek o fungování Jednoty

11. prosince 2012 v 14:15 | Morgan Caraway |  Cesta poznání

Zrození hledače - Morgan Caraway

Morgan Caraway, žák Johna Wheelera. Hudebník a především přírodní stavitel, napsal již dvě knihy a v současnosti píše třetí o svých zkušenostech s přírodním stavitelstvím a udržitelném životě.
V některých životech v určitém momentě vyvstane myšlenka: "Takhle by to nemělo být." A hledač je zrozen. Poté člověk obyčejně přijde s nějakým nápadem, jak věci vylepšit; možná provést nějakou změnu v osobnosti nebo třeba "napravit" něco ve "světě". To je považováno za klíč k budoucímu stavu štěstí, který máme v představách. Ten budoucí stav ale nikdy nepřijde a my se tak ocitáme pod tíhou "vadného" světa a utrpení.
Právě toto vzdorování životu a myšlenka, že je nedokonalý, vytváří utrpení. Toto vzdorování není nic víc než myšlenka ega v akci. Když uvidíte, že toto ego není ničím víc než prchavou myšlenkou, boj a duševní bolest ustanou, protože cokoli vyvstane, není ničím menším než projevem absolutna, včetně věcí, které považujeme za "nedokonalé".
Tím nechci ale říci, že člověk radostně přijímá všechny ty pochybné věci, které se objevují, jako je válka, vykořisťování dětí a ničení našeho životního prostředí. Když člověk tváří v tvář tomuto dění zareaguje s odporem, je TOTO také projevem božské energie. Cokoli vyvstane je pozorováno bez jakékoli myšlenky osobního zapojení nebo upřednostnění a ukazuje se, že život funguje bez námahy a bez přispění jednotlivce. Děje se to tiše a bez komentáře a není to vyrušeno myšlenkami, které nevyhnutelně vyvstanou. Upřednostňování něčeho, i upřednostnění neupřednostňování, je iluzorním projevem myšlenky ega. Připoutanost, a to i k nepřipoutanosti, by byla jen dalším takovým příznakem.
Bůh se dokonale realizuje v životě, jako život a vědomá přítomnost, ve které vše vzniká. Sen tvaru a hmoty nezmění vůbec nic na tom, kým jste. Celistvost je nejvyšším vládcem. Nekonečnost nebyla nikdy rozdělena nebo porušena. Naše osobní zkušenost to potvrzuje, pokud tedy spontánně se vynořující myšlenkový komentář mylně nepovažujeme za pravdu. Pak může v celé věci nastat zmatek.
Přeloženo z http://blesseddisillusionment.blogspot.com/, překlad: Jan
Staženo ze stránek přítele Josefa Šily: www.zivotvpritomnosti.cz


Setkání s Marcelkou

7. prosince 2012 v 13:18 | Slunce Arunáčaly |  Marcelka

SETKÁNÍ S MARCELKOU Z HOR

PÁTEK : 21.12. 2012

v 16.30 hodin

Místo konání: SOŠ OMO, budova OBCHODNÍ AKADEMIE
Leonovova 1795/3,
Karviná - Hranice

Přijďte sdílet. Setkání plné otázek a odpovědí.
Je možno se ptát na cokoliv, nebo jen tak pobýt společně v Energii Sebepoznání, v poli enormně podporujícím poznání "Kdo jsem Já?"
Cena: 150,- Kč


Seminář poznávání Sama Sebe provázet bude Marcelka z Hor

29.12. 8,30 - 3,00
Dobrá u Frýdku Místku, ZŠ

Celodenní setkání v přítomnosti, meditaci, promluvách, smíchu, tanci a oslavě nového ... všeho, cha, chááá.

300 Kč

Více: www.zhlavydosrdce.cz

Důležitá a častá témata konstelací

4. prosince 2012 v 18:40 | Slunce Arunáčaly |  Rodinné konstelace
Napíšu tady pár témat a odpovědí k nim, které se poslední dobou objevují na konstelacích a mnoho lidí v nich ani po semináři pořád nemá jasno:

SMRT: To je samostatná kapitola. Stále vidíme, jak lidé odmítají a tabuizují téma smrti. Všichni chtějí lásku, ale nejlépe, kdyby se přitom člověk smrti mohl úplně vyhnout. Nemůžete Lásku poznat a pochopit, obejdete-li smrt. Přitom: Jen když milujete smrt, můžete milovat i život. Přijetí smrti, a to jakékoliv, v jakékoliv podobě, je úplně základní podmínkou na opravdové duchovní cestě. (Také se část mého já trošku brání o tom psát...) Proto se to tak často děje v blízkosti duchovně smýšlejících lidí. Smrt přináší otevřený prostor, kterým můžeme vstoupit do vyšších stavů vědomí. Za druhé, duchovně, či vnitřně aspirující lidé mají více rozšířené vědomí a vytvářejí kolem sebe prostor energie s vyššími vibracemi, který potřebuje vědomí umírajícího (ať člověka, či zvířete), aby se "odpíchlo" od těla. Za další jedině setkání se smrtí, tím nejzazším pro naše hledisko, se můžeme dotknout skrytých mentálních bariér proti vyššímu vědomí anebo jednotě, či jak to nazvat. Když člověk dochází jakékoliv změny v životě, ztrácí partnera, či cokoli, setkává se znovu a znovu s tímto tématem. To nakolik člověk visí na čemkoli v životě souvisí s tématem smrti. Stejně tak jakýkoliv strach pochází nevědomě ze strachu ze smrti. Jak se pak můžeme dotýkat Lásky??? Kdo se dokáže dívat do očí smrti, může milovat, lépe řečeno, miluje. Viz Marcelka a medvěd. Jak symbolické. A kolikrát svým způsobem ve vašem životě. Můžete se na to podívat sami. Nebo, když někdo v okolí vážně onemocní, nebo se mu něco stane, stáhnete se v obavách anebo je ve vás smíření? Pro toho, kdo už vše přijal, smrt přestala existovat. Proto jsme na cestě do Jednoty, cestě Sebepoznání občas konfrontováni se smrtí, protože jedině tehdy, můžeme opravdu vidět, co jsme ještě nepřijali... Tady hry na duchovnost končí...
O smrti je to jen zlomek! Ale nesmírně důležité téma na konec roku i světa...
(Když se mně ještě před časem Janička ptala, co budeme dělat, kdyby opravdu fyzicky konec světa nastal. Říkám, "nic, to, co teď, sednem si a budeme meditovat." Abychom zůstali co nejvíce vědomi, protože vědomí žije dál... Krásně to vysvětlil Ježíš Kristus: "Kdo si chce zachovat svoje já, ztratí je, kdo je ztratí (pro mne=pro Boha, Vědomí), nalezne je." Nalezne své skutečné Já. - Volně citováno. )

1. Těžký osud se dá zlehčit jedině tím, že ho naplno přijmeme. Tím se dostaneme do souladu s duší a ona nám ukáže cestu, na kterou nás pomocí osudu směruje. Sice se budeme muset dál něčeho vzdávat, ale v životě se nám dostaví pocit štěstí i naplnění. Pak pochopíme.
Lidé, kteří do svého osudu začnou uměle zasahovat, bojovat s ním, se jenom zapletou do dalšího utrpení. Žijemě totiž život duše, ne ega, které se následně ve spojení s tělem vytvoří.

2. Lidé, kteří nechtějí ubližovat a bojí se cokoliv druhým říci, co by je zranilo, zraňují nejvíce. Nemůžete od nich dostat adekvátní zpětnou vazbu a ztrácíte důvěru, protože nikdy nevíte, co si opravdu myslí. Ovšem, ubližování samozřejmě neexistuje. Tihle lidé i jiní nás pouze cvičí v hlubší empatii, abychom nebyli tolik závislí na sdílení druhých, nýbrž na zřetelné vlastní intuici.
Upřímnost, otevřenost a pravda, to jsou opravdové hodnoty a ne úsměv za každých podmínek!

3. Množí se případy, kdy mladý pár nemůže mít děti. Uvažují pak o umělém oplodnění anebo adopci. Opakuji, že každý umělý zásah do svého osudu, osud ztěžuje. Cesta je otevřít se většímu celku. Dělat něco pro veřejnost, pokud nemohu mít vlastní děti. Adopce v žádném případě, zaplatíte vztahem anebo nemocí. Vzít do výchovy a od počátku dítě spojovat se skutečnými rodiči - sdělováním, obrázky, dopisy do deníčku, to se může podařit. Ale nejste tatínek a maminka!!! Umělé oplodnění cizím dárcem, znamená konec vztahu a začátek nového vztahu s fyzicky nepřítomným dárcem. Šlus, konec, pro takový pár! Umělé oplodnění vlastním zdrojem bude vyváženo jinak. Ale šťastni z toho nebudete! Duše vám ukazuje svoji cestu, to, co chce tady na zemi poznat, ne vaše projekce a touhy. Ale opakuji, není důvod, aby zde byl člověk nešťastný! To je jen tehdy, když neposlouchá hlas své duše (Vědomí) a jde proti svému osudu!

4. "Na každou nemoc existuje bylinka (lék)" Parafrázuji: "Na každou nemoc existuje myšlenka!" Musíte začít léčit myšlení, jedině tak dosáhnete zdraví! Ani bylinky to nenahradí. Ovšem návrat k přírodní léčbě (a stravě) je samozřejmě samozřejmost. S nemocí se nebojuje! Nemoc se přijímá a nemoci se naslouchá, aby nám ukázala cestu, na kterou ukazuje. Pochopitelně je to cesta změny myšlení, a potom změny jednání. Nemoc, bolest jsou učitelé, je třeba se od nich učit a děkovat!

Klid mysli a pozornost ke svému nitru (a třeba otázka směrována do nitra) je naprostý základ pochopení a nastoupení cesty ke zdraví, k úplnému duševnímu (a tedy i tělesnému) zdraví! Duše už si pak tělo vyléčí sama, to pro ni není problém!

Mnoho štěstí na vaší osobní cestě poznání!