Léčivá síla hor. Nezkrácený článek dubnové Meduňky

9. dubna 2013 v 12:07 | Slunce Arunáčaly |  LÉČIVÁ SÍLA HOR

(Článek v časopise je vždy zkrácený, proto také doporučuji si přečíst článek o Marcelce zde, kde jsou i její působivé verše, také vyšel v Meduňce okřesaný. Je to nutné, místo je omezené, ale tady si je můžete přečíst celé. Ovšem, podporujme Meduňku i další duchovní časopisy.)

Léčivá síla hor

Hory léčí, hory učí, hory spojují s vnitřní silou a nabíjejí energií. Dnes je doba konzumu, dokonce i v léčitelství a duchovní praxi. Ale také doba svobody a osvobození. Vše je v každém okamžiku vždy v jednotě a celistvé harmonii. Člověk, mocný duch sám, se dobrovolně stává závislým na pilulce sbalené do krabičky, ať chemické anebo rostlinné, ale proč? Stačí se otevřít přírodě a horám. Hory jsou živé bytosti, bohové, připraveni nás učit, léčit i vést.


Od dospívání mě intuice vede k přirozené léčbě. Nepoužívat žádné preparáty, leda přímo rostliny, nýbrž obracet se rovnou k Vnitřní síle, a pak k základním elementům: voda, země, oheň, vzduch. Dlouho jsem ovšem s těmi "informacemi" bojoval, než jsem dospěl k jasnému pochopení. Dnes vím, že pokud by se lidé více otevřeli přírodě, jezdili léčit do hor a denně by si ordinovali náročné túry a koupele v jezerech, pocit štěstí a následně zdraví by se jim rychle vracely. Příkladů horolezců, kteří se svoji vůlí a odhodláním lézt v horách vyléčili i z těžkých nemocí, máme mnoho. Přesto lidé stále čekají na spasení z vnějšku. Nic z vnějšku však přijít nemůže, neboť celý život se odehrává uvnitř nás a tryská z nás mřížkou našich myšlenek a emocí a podle nich dopadá do reality našich zkušeností.

Poznal jsem, že hory mají své energetické úrovně. Silná energie začíná v tisíci metrech, tisíc pět set už má opravdu silné pole a ve dvou tisících začínají žít bohové. Tj., pole má vysoké vibrace a lze zde samovolně zažívat vnitřní sjednocení a svobodné rozpínání své energie. Velmi rychle se zde materializují myšlenky a člověk vnímá intenzivní vnitřní učení. Například, myslím na kšiltovku proti slunci, protože přilbu už jsem v údolí sundal, a najednou vidím, že kšiltovka visí kousek dál na smrkové větvi. Mám hlad a… tady někdo nechal krabici se zeleninou atd. Musíte však pěstovat svoji pozornost a klidnou, otevřenou mysl, pak se vše děje samovolně a vaše myšlenky se jasně vpisují do vaší cesty. Je také třeba meditovat na takových místech. To znamená, držet po nějakou dobu mysl úplně ztišenou a pozornost mít zcela obrácenou dovnitř, například na otázku "kdo jsem?" a zůstávat tak. Výsledky se zpravidla dostavují velmi rychle a jsou mocné. Pokud jen plujete na vlně myšlenek a planých řečí s přáteli, užitek tomu bude odpovídat. Také je nutné energii vydat, abychom se jí mohli naplnit. Máknout si, šlapat, každý podle své úrovně, pak může proběhnout vnější i vnitřní očista a vysoko vibrační energie do nás může plně proudit. Hory mají ohromnou moc, a kdo je často navštěvuje, nemůže být nešťastný. Dokonce, i když se člověku nic nedaří, práce, partnerství, rodina, hory jej prostě vyléčí tak, že se začne člověk spontánně radovat. Pak se samozřejmě začínají dařit i vnější věci. A když se léčí duch, tady myslím psychiku, pak se léčí i tělo.


Léčivé setkání se svým Já

Nejléčivější je samozřejmě setkání se svým pravým Já, to je v meditaci, nebo prostě jen v přítomnosti. Když pozorností vstupujete do tohoto pole blaženosti a ticha, cítíte, jak se v mentálním i fyzickém těle vše uvolňuje, a vše nabíjí novou zářivou a oživující energií. Tato meditace je o to účinnější na horách, zvlášť vysokých horách. Proto zřejmě světci, jogíni a proroci odcházeli žít do hor. Ve výškách nad dva a půl tisíce metrů se vše děje nějak samo sebou. Splýváte s prostorem a hory vás učí moudrosti, lásce, harmonii. Po čase jste schopni vnímat tuto komunikaci a vaše intuice se prohlubuje. Vyžaduje to ovšem čas a trpělivost a neustálou pozornost věnovanou svému nitru. "Kdo jsem? Co je uvnitř" A já to jen pozoruji, nehledám představy a odpovědi, pouze pozornost a pouze TEĎ. Ono "teď" a "nyní" je v horách nádherné a hory vás tomu přísně učí. V tom "teď" však postupně nacházíte veškeré bohatství, vše, co jste si od života žádali, a postupně chápete, že to můžete nalézt jenom v TEĎ. Když kráčím sám po ledovci, vím, že má trhliny. Nejprve jej poprosím, abych po něm mohl jít, požádám ho o bezpečné vedení, aby mi dal jasný signál, pokud nemohu jít dál a on mě vede. Je to nádherná souhra. A když mě bouchne skála, po které lezu, hned se jí omluvím, poprosím, aby mě přijala s láskou k sobě, že ji miluji a děkuji, že po ní mohu lézt, ať mě vede nejlepší cestou. A ona se uklidní a vede mně. Je to samozřejmě jedno vědomí, které je jak ve mně, tak v ní, a já s ním mohu takhle komunikovat, i když vím, že jsem to zároveň já sám. Stejně jako mohu říci, že je to ona sama, jak v sobě, tak ve mně. Toto je nádherná hra, kterou zde můžeme hrát. Hra na zdánlivé oddělení i faktickou jednotu zároveň. A musím říci, že hory, kameny, zvířata, člověka milují a neublíží mu. To on sám si musí v myšlenkách ubližovat anebo egoisticky myslet, aby ho kámen uhodil. Jinak to udělá jen zlehka, jako by říkal: "Nebuď v myšlenkách, všímej si mě. Kde jsi?" Když překračuji opravdu nebezpečné místo. Například traverz nějakou hlubokou strží v noci, bez vnějšího světla. Stačí držet naprostou pozornost bez myšlenek, což je samozřejmě to nejtěžší, aby člověk prošel naprosto bezpečně a ani jednou nepodklouzl nebo nezakopl.

Proto, jezděte do hor co nejčastěji, hory se stanou vašimi léčiteli, učiteli i přáteli a koupejte se v každé bystřině a každém jezírku, které potkáte. A proste vodu, ať vás léčí a děkujte ji, že vás čistí a nabíjí energií a výsledky budou přímo zázračné. Věřte mi, přímo zázračné. S ženou se koupeme i v září ve výšce kolem dvou tisíc metrů. V létě jsme se koupali nejvýše dva tisíce osm set padesát metrů nad mořem, výš jsme prostě už jezírka nenašli, jen sníh a led. Člověk se nesmírně otuží a připadá mu to přirozené. Když jsem si nedávno prošel potížemi se zády, protože jsem přehnal vypětí v práci i v životě. Šel jsem na rentgen jenom proto, abych věděl, co to je. Řekli mi, že tohle se operuje anebo se chodí na injekce. Tak jsem poděkoval a léčil záda, jak jinak, než vodou a horami. Tři dny jsem ležel a potíral záda vodou ze sklenice položené na mandale. Tu jsem si sám namaloval, jak mi to vnitřně přišlo. A meditoval jsem samozřejmě neustále na toto místo, protože bolest je učitel, jak říkám, ukazuje nám, kam máme namířit pozornost. A kam jde pozornost, tam jde energie lásky, neboť pozornost je čistou energií lásky samotné, jak jogíni poznávají. Po třech dnech už jsem chodil k horské řece. "Voda léčí, teplo uzdravuje," naučil mě Priesnitz. Takže do studené vody, a potom rychle teplý zábal. Po čtrnácti dnech už jsem vyrazil do hor a skal. Dva dny stačily, aby se pohybem po skalách a horách obratle usadily, jak měly, ploténky zalezly a cítil jsem se zase ve formě. Léčbu jsem už po třech dnech doplňoval cviky jógy a upravil je tak, aby léčily a posilovaly zraněné místo. Tohle však vyžaduje velké zkušenosti anebo dobrého cvičitele. Sám cvičím jógu od 16ti let. Po půl roce zmizely následky zcela a záda mám silnější než dřív. Každou nemocí, každým úrazem musíte naopak zesílit, protože jste pochopili a změnili přístup!

Pránajáma, očista pránou
Co jsem ještě zapomněl uvést? Pránajámu. Cvičení a léčení pránou, tj. dechem, což se na horách děje samozřejmě. Když šlapete do kopce tři hodiny, tisíc metrů převýšení, tak si pěkně zadýcháte a vyměníte energii v celém těle. Jednoduchá a účinná pránajáma je nadechovat v představě energii zespoda pod nohama celým tělem nahoru nad hlavu, zadržet krátce dech a vydechovat energii celým tělem přes hlavu a trup zase do nohou a pod nohy. Za chvíli to ve vás září jako v plném třpytu horského slunce. A ani si nemusíte představovat, že nadechujete světlo. Na horách to jde úžasně. V plné tmě se vnitřně rozzáříte jako křišťál. Více o metodě potom meditační a jógové knihy. My milujeme promluvy a texty Eduarda Tomáše a cvičíme jógu podle Lysebetha. Máme však nastudováno i spoustu jiných autorů, knih i technik. Také musím vzpomenout Jógu v denním životě. Swámi Mahéšvarananda na tomto poli také vykonal velký kus práce a některé techniky odtud také přebíráme. Prostě začněte a vaše vlastní pravé Já vás už povede vaši jedinečnou cestou ke zdraví a k plné radosti a vděčnosti ze života, ať je jakýkoliv! Za nemoc jsem vždy poděkoval, protože nemoc je vždy učitel a posel a ukazuje další cestu! Viz "Nemoc jako cesta", Rudiger Dahlke a Thorwald Dethlefsen. Ještě jsem zapomněl na jeden element, oheň. Najděte si místo, kde v klidu můžete rozdělat oheň a hleďte do něho. Oheň pálí negativní energii ve vás a kolem těla, stačí se do něj dívat. Proto Roy Littlesun doporučuje plynové sporáky a svíčky v kuchyních. Zejména dětem nyní v jejich zdravém vývoji chybí oheň. Rodiče kvůli svým strachům, je to ani nenaučí. Vidíme, jak jsou děti šťastné, když s nimi děláme oheň někde na louce u lesa anebo na zahradě, jak jim září oči. Bereme všechny děti od sousedů a vidíme, jak se to rodičům nelíbí, že jim kazíme děti…J No a nakonec ještě výzva: spěte venku na horách, učte se to znovu - vzít karimatku a spacák a spát pod širákem a učte to děti. To je nejvíc, co pro ně můžete udělat a pro sebe taky. Dnes to je většinou zakázané, ale to platí jen pro lidi, kteří přírodě ubližují. Spíme všude venku, příroda nás chrání a nikdy se nestalo, že by nás někdo vyhnal, ani v parku ve městě. Když jsem v Praze, večer jdeme spát do Šárky, pořád tam najdete krásná tichá zákoutí a krásnou energii. Praha má stále krásnou přírodu a silné duchovní pole. Kolikrát jsme spali na vrcholku skal v Divoké Šárce a hleděli na zářící město pod námi. To je symbolika, město pod námi a s ním i starosti pod námi. Jak jednou řekla kamarádka a vědomá bytost Marcelka: "Stress? Cha, chá, tomu se tu nahoru nechce, je to pro něho příliš do kopce!" Smích.


Nemoc i zdraví jsou jen myšlenkou

A nezapomínejte: Nemoc je myšlenkou a zdraví je také myšlenkou. Od myšlenky se vše odvíjí! Nemůžete mít zdravé tělo s nemocnými, pesimistickými myšlenkami. Učte se ze široka dívat do krajiny a pokaždé a ve všem spatříte krásu. Když se budete dívat s tichou, uvolněnou myslí, najednou ji uvidíte všude. To je teprve léčba, když se mysl raduje, ze všeho, protože vše je krásné a radost nepotřebuje žádný důvod, jinak to není skutečná radost, jenom euforie; a ta je jenom druhou stranou deprese. Jsem udiven, když kráčím Třineckými železárnami a vidím to tam, protože je to i tam, je to všude. Ale pokud se rozhodneme, že svět je ošklivé místo, také to uvidíme všude! Je to naše volba, zvolíte si, jak realitu budete prožívat, potom nebrečte a neshánějte léčitele. Váš léčitel spí ve vašem nitru. Probuďte ho tím, že svému nitru konečně věnujete pozornost. Vzpomínám si na jednu konstelaci Sophie Hellinger v Praze. Závěr byl: "Nikdo se tu nezajímá o Ducha, všichni hledí jen na příznaky…"! Tak se zastavte a popřemýšlejte, kam hledíte? Na příznaky anebo na Ducha? Stěžujete si neustále na něco anebo děkujete za všechno? Máte pozornost na svém vědomí, aby vám vyjevilo další cestu, kterou vám nemoc ukazuje? Máte svoji vizi, za kterou jdete? Důležitá otázka. A otázka nemůže zůstat bez odpovědi. Ty, které přicházejí z vašeho nitra, jsou pro vás nejdůležitější a nejcennější, ale musíte se ptát a chodit s otázkou, soustředěně chodit! A dále. Vy nejste nikdy nemocní, nemůžete být! Cha, chá, To je zázrak, že se můžeme cítit nemocní, ale nemůžeme nikdy onemocnět. Však se jen klidně zadívejte před sebe, uvolněte mysl, veškeré napětí v těle a všímejte si samotného vědomí. Je pořád stejné, nehybně stejné, jak ve vašem dětství, tak v dospělosti a bude i ve stáří stejné. Všímejte si ho často, jen tak. Pusťte se alespoň na chvíli myšlenek, aspoň trochu a cítíte ten klid a naplnění, které z vědomí vyvěrá? Část vás, která je vám příbuznější než vše ostatní, nikdy není ničím dotčená a vše si pouze uvědomuje. Proč se s ní konečně nesblížit? Proč se od ní stále vzdalovat putováním do nejistého kraje myšlenek? Jen to je cesta ke zdraví, k úplnému zdraví. Ostatní je jen dočasné a ve sféře iluzí. Tak je to.

A které hory jen tak namátkou jsou nabité energií? Všechny. Ale některé jsou vyloženými zářiči. Samozřejmě Alpy a Vysoké, Západní i Nízké Tatry a Malá Fatra. Ale také Šumava, to je podle mě Duchovní srdce republiky. Pak, každý region má svůj svatý kopeček. Ať jsem byl v Jižních Čechách, kde vedla stará keltská cesta a leží i stojí spoustu menhirů - energetických zářičů anebo jinde, zejména na Moravě, viz Hostýn, všude jsem nalézal místní svaté kopečky, které zářily a září energiemi s vyššími vibracemi. Jsem ze Slezska, takže přece jenom znám lépe Slovensko. Turzovka za Čadcou byla vždy velmi silným poutním místem a je to pro mě hora lásky, taková naše Arunáčala. Posvátná Arunáčala, kde žil velký jogín minulého století, Šri Ramana Mahariši, jinak leží u Madrásu v Indii. Silnými energetickými místy, já jim říkám místa osvícení, jsou prameny řek v horských soutěskách. Je to taky symbolika pramen = zdroj. Vědomí = voda ve fyzické realitě. Také ji všechno na Zemi obsahuje.

Spěte v přírodě

Učte se znovu spát venku v horách na karimatce a ve spacáku, znovu se otužujte a učte znovu splývat s přírodou, se zemí. Brzy uvidíte tu proměnu v sobě. A zapomněl bych. Veledůležité. Začněte se léčit tak, že se v horách co nejvíce živíte pránou a co nejméně fyzickým jídlem. Viz Henry Monfort. Prána = energie. Nic nedělejte násilím, vyciťujte si, kolik můžete, ale provádějte to. Samotné zaměření, že nosíte v hlavě a vysíláte myšlenky, že se živíte také pránou, vás pránou začne vyživovat. Od dětství pociťuji, že v horách mi stačí jíst méně a mám nezastavitelnou energii, nyní už chápu proč a také to praktikuji. Omezit fyzické jídlo a zaměřit se na to, že dýchám celým tělem energii, je léčivější, než všechny nejlepší přípravky dohromady. Chápejte, vnější pilulka je tu proto, že mysl ještě nevěří, že ještě nemá dostatečnou zkušenost. Potom už vnější podpora končí, není potřeba! Tak vzhůru do poznávání vnitřního bohatství, nosíte jej stále s sebou!

V míru,
Slunce Arunáčaly
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama