Září 2013

"Úspěšné" ženy

23. září 2013 v 12:53 | Slunce Arunáčaly |  Rodinné konstelace
Článek jsem nazval "Úspěšné" ženy a dal slovo "úspěšné" do uvozovek, protože se tady jedná především o úspěch finanční a dejme tomu společenský, tj. ta žena je obdivována, těší se širší pozornosti, byť třeba v úzkých kruzích apod., ale nepovažuji to za úspěch v životě. Dnes se množí tyhle ženy na partnerských seminářích a terapiích, protože skutečný a očekávaný úspěch - trvalé, fungující partnerství a láska a pocit naplněnosti a smyslu života, se jaksi nedostavují a žena ke třicítce si to začíná uvědomovat. V čem je potíž?

Za prvé, jsou to vždy "tatínkovy holčičky", to jest ty, které si tatínek hýčkal anebo jim "dával lásku", která děvčátkům chyběla od maminky, přilnuly k němu tedy víc (anebo zcela) než k mamince. Vyrostly z nich ženy s převažující mužskou energií, návyky, chováním.

Za druhé, tyto ženy vydělávají zpravidla více než muži, ve vztahu jsou tedy těmi, "kdo dávají" a to je vážné porušení řádu lásky. Pamatujete. "Muž dává, žena přijímá." Muž tady nemůže dávat to, co je mužské, většího mamuta uloví žena a jeho mužství se dál oslabuje, často seto pak ukazuje i v sexu, žena má větší potřeby...

Je těžké pro takové ženy nalézat řešení. Mají se najednou vzdát dobrého zaměstnání? V dětství přece měly zato, že když budou takovými, jak chce anebo ukazuje tatínek, a když budou lepší než maminka, budou se mít v životě líp a najdou si určitě i lepšího partnera než jiné ženy. V milenectví to tak zpočátku vypadá, ale v partnerství a rodině už vůbec, to nefunguje.

Nejsou totiž lepšími, jen se naučily projevovat vlastnosti, o které je nyní zájem v obchodní, ekonomické a pracovní sféře. Nemají skutečné volní a hlavně ženské vlastnosti lepší než ostatní ženy, spíše naopak, a to se silně projevuje aukazuje v partnerství.

Tady je těžké řešení, smířit se s méně, pomaličku trpělivě na sobě pracovat v partnerství, ve kterém je na první pohled vidět, že muž je "bačkora". "A teď si ho mám vážit?" - "Ano, ano, protože jej potřebuješ právě takového." Je ovšem těžké být na jedné straně úspěšný a na druhé se smiřovat, že věci fungují jen průměrně, či podprůměrně. To jest, že jsem v jiných schopnostech ještě průměrná, či podprůměrná. Těžké si přiznat, že toto ukazuje na mě, ukazuje mě pravdivě, že toto jsem já a teď trpělivě kousíček po kousku zpracovávat sám sebe... Ne, ty druhé... "Vždyť přece ještě mohu hledat někoho lepšího anebo budu sama, třeba je to pro mě (a můj byznys) lepší." Plno knížek a magazínu vás v tom podpoří, ale výsledek to přináší jen na chvíli, to jest vůbec.

Pro muže, maminčiny muže je to obdobné. estaje jít pomalounku, vracet se pomalunku zpět ke svému mužství, mužům a mužským principům. To není na jeden seminář, měsíc, či rok, ani mužské, či ženské kruhy to nenahradí, je to na pomalý, pozvolný a trpělivý přechod na nový přístup k životu, nový pohled na sebe, partnery, rodiče a stejné pohlaví. Na prvním místě je uznání svého pohlaví: "Jsem jako vy.! Patřím k vám. Prosím, přijměte mě mezi sebe!" a k matce, respektive otci: "Mami, vzdávám ti úctu a děkuji za všechno dobré, od tebe přijímám své ženství a od mých ženských předků! Děkuji." A měnit pomalu vnitřní obraz o životě.

Stále znovu a znovu zjišťuji, jak skutečný náskok v životě, tj. ve svém vývoji, získávají ti, kteří se příliš nvzdálili přirozenému způsobu života a dovedou žít ještě obyčejně, prostě. S obyčejnými sny: "Mít rodinu a vychovat děti." A společně směřovat k dobrému, k Lásce. To k těm "obyčejným" snům dodávám.

Být obyčejným, mít obyčejné sny a cíle, být prostým, nechtít mnoho, zato mít pozornost k tomu, co už je zde, co už mám teď, všímat a těšit se z toho, co už mám teď, to je cesta, kterou vidím víc a víc, že vede krůček za krůčkem ke štěstí, které pramení jako klid a naplnění zevnitř člověka, z jeho vědomí...! A úcta, úcta a úcta, pokora, respekt, uznání a vděčnost, vděčnost všem minulým i současnému partnerovi, rodičem počínaje...vede opravdu k naplněnému partnerství a lásce.

Pořád nás právě tohle brzdí. "K Jirkovi jo, ale Karlovi? Nikdy. Co mi všechno udělal..." - "Ty jsi mu řekla, "ano", ty jsi chtěla a potřebovala tuto lekci a nevážíš si daru, který ti dal Život sám, pak ještě nemůžeš pokročit dále, musíš si ještě něco prožít, protrpět, než pochopíš..."

Ve skutečnosti výše uvedené věty ukazují na stav sebepřijetí, sebelásky. "Přece nemohu sebe milovat? To by byl hřích." ... I to už jsem slyšel... Nemůžeš, nemůžeš, kdo to tedy má dokázat, když ty sama anebo sám ne? A koho ty dokážeš milovat, když ani sebe, nejbližší a tobě nejznámější osobu, ne! - "Já mám plno nedostatků." - To je, myslím, představa, která stojí za potřebou vyváření iluzivního "dokonalého" boha a "dokonalého" partnera.
Kdo se dovede smířit a přijmout vlastní obyčejnost, ten najednou "To větší" nalézá. A nalezne lásku, naplněnost, spokojenost, vlastní bohatství.

Tolik mé krátké zamyšlení dnes.

Léčivá síla partnerství...

23. září 2013 v 11:52 | Slunce Arunáčaly |  Rodinné konstelace

Léčivá síla partnerství
(Článek pro některou příští Meduňku, kráceno)

Partnerství naplněné láskou je vrcholem života. Když jste s partnerem propojeni láskou, máte k sobě navzájem plně otevřené srdce, pak síla, která vás spojuje, nemá obdoby. Cítíte se vyplněni, vyživování, a i když nejste spolu, cítíte, že vaše energie je celistvá. Sdílíte spolu své každodenní prožitky, těšíte se na sebe, máte radost, i když se zrovna "nedaří", objímáte se a cítíte, jak vás něco hlubšího spojuje. Je to reálné? Všichni po tom touží, a přesto je většina vztahů zdrojem stresu a napětí. Jak to? Říkám, že vztahy nám ukazují náš vztah, který máme sami k sobě, a partnerství učí lásce. Vztahy jsou tedy cestou sebepoznání a partnerství cestou k lásce.

Boj o lásku a smíření
Jak to, že to tak nemáme, jak to, že nám láska uniká? Princip je jako vždy jednoduchý, jen uskutečnění je obtížné. To, co nám komplikuje vztah, je přesvědčení, že naše potíže nosí partner. Protože nechtěné emoce přichází s ním, ale jsou naše. Všichni touží po lásce a všichni "vědí", co by měl partner změnit, abychom měli lásku. Jelikož to partner také "ví", nemůžeme se dohodnout, a buď rezignujeme anebo bojujeme. Obojí ničí lásku. Láska nám pak chybí ještě víc. Když to přesáhne určitou mez, rozcházíme se a hledáme někoho, kdo by byl "lepší". S kým bychom se nemuseli měnit, a kdo nám nebude nastavovat zrcadlo. Žádný takový neexistuje, a pokud nedokážeme změnit svoje vnímání, svoje vědomí, lásku nenajdeme, nemůže nám ji totiž nikdo přinést! Jedině když změníme sebe, může přijít jiný partner, nefunguje to naopak. Protože to, s čím se setkáváme, jsme vždy my sami. Musíme nejprve objevit lásku v sobě, ale to by znamenalo přiznat si vlastní překážky a odpory. A přiznat si, že i ti předchozí partneři byli ti správní, kteří nám nevědomě ukazovali cestu. Avšak to je hodně bolestivé, měnit své vlastní postoje, názory a programy, snazší je přece hledat někoho "lepšího", i když už víme, že neexistuje…
Každé partnerství nás vede k lásce. Každé partnerství nám ukazuje naše vlastní překážky. Protože každý partner, s kterým jsme právě teď, je ten pravý. Pravý, ten, kdo nám zrcadlí naše podvědomí a programy. Pokud máme odvahu si to přiznat a uvidět, pak jsme na správné cestě. Teprve tady můžeme k partnerovi pocítit vděčnost za to, že je, jaký je a přestáváme bojovat. Partner to cítí, konečně je přijímán a pootevře kousíček své srdce. Najednou cítíme trochu více lásky a můžeme udělat další krůček. Můžeme přijmout další věc, kterou partner dělá, další náš odpor proti lásce. Láska od nás vyžaduje velkou odvahu cítit a přijímat bolest z nenaplněné touhy. Jedině toto přijímání bolest léčí a spojuje. Boj je sice příjemnější, než cítit bolest, ale neléčí, nýbrž odděluje.

Každý touží být přijatý a uznaný.
Ovšem, když je přece tolik snazší hodit to na partnera. Je přece evidentní, že chodí pozdě, koketuje s jinými, popíjí, nectí duchovní zákony, atd., a každý mi to uzná. V tom právě tkví ta hra mezi námi, nevědomě si tak vzájemně odkrýváme naše "díry", stará zranění, která nás oddělují od lásky. Je snazší být nešťastnou obětí, která obviňuje, než šťastným pachatelem, který přijímá svou zodpovědnost. Když má partner závislosti, znamená to, že mám také závislosti! Žádní druzí neexistují, každého poznáváme jenom jako výsledek vlastních projekcí, vlastních představ. Přesto si můžeme užívat hru, že se navzájem potkáváme a prožíváme spolu emoce a zkušenosti. Bojujeme anebo sdílíme lásku, to už je na naší míře pochopení. Vztahy a partnerství zvlášť, mají jednu takovou vlastnost: co v nich dáváme, to se nám vrací. Ten druhý dlouho nevydrží nevracet to, co mu dáváme! Řešení vztahů je vlastně velmi jednoduché. Každý touží být přijatý a každý touží být milovaný, tj. alespoň respektovaný. Když najdeme cestu, jak je projevit, nastává smíření. Věc komplikují jenom nevědomá osudová zapletení, ve kterých vědomě nevíme, koho v rodinném systému zastupujeme a řeší to metoda konstelací.

Léčení lásky
Co léčí lásku?"Miluji tě a vážím si tě takovou a takového, jaký jsi." A vzájemná úklona. Je to nádherné, když to partner slyší. Objevujte svoje léčivé věty, ale dobře pozorujte, jak v duši působí. Co potřebuje muž? Potřebuje hlavně cítit, že jeho mužství je respektované a přijímané. Jeho práce je ceněná a o jeho vadžru (tantricky penis) pečováno. A žena? Potřebuje pozornost, hlazení, mazlení a cítit, že muž ji vnímá, naslouchá a nesráží. Často se objímat, hladit, vnímat se navzájem, dívat do očí, v klidu. Hned je cítit, jak v nás příjemná energie proudí. Partnerství vyžaduje mnoho pozornosti i času, pak láska může kvést. A co je tady na zemi víc? Co ještě musíte dohnat a dosáhnout? Děti se odvíjí od partnerství. Když je v partnerství láska, děti se cítí spokojené a nepotřebují tolik času od rodičů. Děti hlavně potřebují pozornost a vědomí, že rodiče se milují anebo alespoň uznávají. Pak mají pocit, že jsou dost dobré. Všichni touží po partnerství, protože partnerství je ve fyzické rovině vyjádřením jednoty duše. Ten, kdo uskutečnil tuto jednotu v sobě, nezůstává sám. Co dále léčí? Půst je i tady léčivý. Když si dopřejeme čas jen pro sebe, jsme chvíli každý zvlášť a vyloučíme nahrazování sexuálního i citového nedostatku s jinými, může se přitažlivost i láska obnovit. Pokud ne, vztah je u konce a je léčivé si to navzájem přiznat.
Tady bychom se mohli dotknout otázky, co je láska? Skutečnou lásku, jak o ní mluví mistři, vnímám jako pole. Energii, která je za všemi věcmi, za všemi bytostmi, tj. všechno je utkáno z její "látky". A "za ní" leží její zdroj. Když je vaše vědomí v klidu, neprojevuje spoustu pocitů a myšlenek, můžete cítit, jak z něho vyvěrá láska, můžete vnímat jemnou blaženost. Toto znamená objevit lásku v sobě. Pak své tělo cítíte jako lásku, vzduch jako lásku, prostor jako lásku a partnera jako lásku. Milujeme jej tedy ještě víc. Cítit tuto lásku anebo vnitřní klid nám pomáhá nechytit se do pasti emocí, jakmile se ve vztahu něco děje. Když se nechytíte, konflikt nevzniká a můžete věci vidět jasně. Když se alespoň dokážete omluvit a poklonit vzájemně, pak konflikt partnerství posílí. Vzdálení v partnerství musí nastat, aby mohlo nastat pochopení a nové přibližování. Je to přirozený pohyb jako v moři. Pak můžeme plynout v lásce neustále.
Když jsme spojeni v lásce, můžeme například cestovat sami, aniž by se partner cítil opuštěný. Cestuje s námi v srdci a on to ví a je také s námi v srdci. Oba pak sdílejí svoje zážitky, jakoby je prožili spolu. Pak takové odloučení sbližuje. Taková je láska, když se jí dovolí, aby na nás sama pracovala. Často to partneři nedovolí a rozcházejí se dřív, než vůbec může začít působit.


Partnerství jako výuka lásky
V partnerství se nemohou udržet žádné hry, žádné masky. Člověk zůstává nahý a vyjde brzy najevo, jak přijímá a miluje sám sebe. A jedině, pokud přijímá a miluje sám sebe, dovede plně přijímat a milovat partnera. Záleží také na tom, jak dokážeme nalézat krásu v obyčejnosti, protože jenom obyčejnost je přirozená a spojená s láskou. Kdo si myslí, že dosáhl víc než druhý, nadřazuje se a odpojuje od lásky. Partnerství je možné jen mezi sobě rovnými. To znamená, že vnímám svého partnera jako sobě rovného bez ohledu na to, čím je. Partnerství nemůže být mezi učitelem a žákem. Učitel musí okamžitě poznat, že se také učí a slézt dolů, má-li se zachovat láska. Neboť láska všechno vnímá stejně. Hra naší mysli vytváří rozdíly. "No jo, ale můj muž (žena) odmítá všechno duchovní." - "Ještě to tak potřebuješ, ještě jsi něco neuznal/a." Materiální partner je důležitý tak dlouho, dokud nesestoupíme z oblaků na zem. Je lépe na zemi, když je tělo na zemi, než v oblacích! Takže, "jsme si rovni s partnerem" a "partner je stejně dobrý jako my", jsou základními stavebními kameny partnerské lásky.
Kdo má úctu, má vždy partnera
Muž, který má úctu k ženám, tj. všem ženám svého života a uzná, že je potřebuje, bude mít vždycky partnerku. Žena, která si váží mužů, všech mužů svého života a dokáže jim být vděčná za to, co jí dali, co s nimi prožila, bude mít vždycky partnera. Ten, kdo plně a s láskou přijímá svého partnera s jeho minulostí, rodiči, dětmi, předchozími partnery a zkušenostmi, nemůže jej jen tak ztratit. Vážit si svého partnera je dnes totiž vzácné, vyžaduje odvahu zůstat sám se svými pocity. Pravidlem se stalo stěžovat si, nadávat na partnera. Hned se nám uleví, ale nic se nepohne. Kdo si stěžuje, život si ztěžuje. A dále, jak mluvíte o partnerovi, tak mluvíte vlastně o sobě.
Řády lásky a žárlivost
Láska proudí mezi partnery jen v souladu s řády, které se ovšem také vyvíjejí. Tyto řády mohou z povrchního pohledu vypadat jako morální pravidla, ale nejsou jimi. Naopak, morálka a pravidla zabíjí lásku. Jestliže budu věrný, protože nechci porušit pravidlo, přestanu milovat. Jestliže jsem věrný, protože tak cítím více lásky, dělám to svobodně, bez posuzování. Předpokládá to být ochoten cítit bolest. Láska bolí! Bolí, protože se k něčemu a někomu stále připoutáváme, a pak to ztrácíme. Například očekávání. Pokud bychom svoji mysl udrželi ve stálé přítomnosti, nic bolestivého by se v nás nemohlo udržet. Když v klidu zůstáváme se svoji bolestí a na místo myšlenkám o ní, věnujeme svoji pozornost přítomnosti, pomalu mizí. Vyléčí se pozorností. Pozornost je naše největší síla, pozornost je totiž čistou energií lásky. Pozornost v klidu mysli, bez negativních myšlenek.
Řádem lásky je, že kdo přichází dřív, má přednost, ale nový vztah má přednost před starým. Proto také sex s někým dalším předchozí vztah přerušuje anebo často i ukončuje, protože vytváří novou vazbu. Sex vytváří vazbu, ne láska, neboť sex může dát život! Rodiče tedy mají přednost před dětmi. Ale dítě s předchozího partnerství má přednost před novým partnerem. Děti musí počkat a daří se jim lépe, když dáváme přednost partnerovi a jeho přiměřeným požadavkům. Ony nepotřebují náš veškerý čas, ony se především potřebují cítit přijaté a milované. Kdo má postoj, "děti jsou na prvním místě," ztrácí partnerství a děti se cítí nejisté. V rodině s nevlastními dětmi lásku podporuje, když nevlastní rodič do výchovy nezasahuje. Řádem lásky je, že pravý rodič je pro dítě důležitější. Dalším řádem je, že i předchozí partner mého partnera si zaslouží moje uznání. Základními řády jsou, že rodiče dávají a děti přijímají a vrací to tak, že to dávají dál a že muž dává a žena přijímá. Děti, které to převrátí, často onemocní. Ženy podnikatelky se musí v partnerství stáhnout a přijímat od muže i peníze, jinak mohou, což se často děje, na lásku zapomenout. Muž musí přispívat víc, dokonce dávat vše. (Blíže o řádech lásky pojednávají knihy Berta Hellingera, Wilfrieda Nellese a dalších učitelů metody systemických konstelací.) Pak se muž cítí mužem vedle ženy a žena ženou. Jestliže to tak v případě silné, dominantní ženy není, což spíše není, už proto, že tím mužem je žena, musí dávat najevo, že potřebuje právě takového jemného muže, jakého si přitáhla. A být vděčná, že ji dává sex a lásku, protože sex je největší dar, který si partneři mohou dát. Věta, "mám ho jen pro sex," je velkým nepochopením a neúctou k božskému. Taková věta odděluje od lásky.
Važte si zklamání
Dnes lidé utíkají před bolestí. Láska tak nemá šanci proměňovat. Lidé běží za láskou, zatímco láska běží za nimi a nemůže je dostihnout (parafrázováno Berta Hellingera). Kdo se neprotrpí svým vztahem, nemůže lásku poznat. Je nutné tak trpět? Ne, ale lpíme na všem, co se objeví, to se pak stává součástí našeho vědomí, a když to pak ztrácíme, cítíme bolest. Ta bolest je léčivá, znovu sjednocuje. Často se zakrývá žárlivostí. Žárlíme, protože nechceme cítit bolest, nechceme si přiznat zranění, pocit opuštěnosti anebo méněcennosti. Velké žárlivé scény ukazují na velké rány z dětství. Jak ji léčit? Uvědoměním a pěstováním síly s bolestivými pocity zůstat. Když si je prostě uvědomuji, aniž bych sklouzl k jejich zamaskování obviňováním, časem samotné vědomí ránu zacelí. Nikdo dnes však nechce platit vysokou cenu, takže hodnotné věci ztrácí. Zamilovanost, euforie, jsou v kurzu, je to však laciné zboží, které nevydrží dlouho. K začátku vztahu to patří, ale není to jeho vrcholem. Vůbec se nemohou rovnat účinku a síle skutečné lásky. Proto si važte zklamání a děkujte partnerům, kteří vás "zklamali". Oni vám pomohli zbavit se iluzí a iluze překážejí lásce. Zamilovanost je, dokud v partnerovi vidím svoje sny! Proto se mnoho párů nechce brát a žijí zvlášť, to pomáhá udržovat iluze při životě. Na takové štěstí já však nevěřím, je to jen dětská hra na lásku, a děti nemohou mít partnerství.
Důležitost meditace
Meditace utišuje mysl, mírní tužby a podporuje tak lásku. Meditace je cvičení pozornosti, cvičení schopnosti oddělit se od svých myšlenek a emocí. Když to necvičíme, pocity nás polapí, pak obviňujeme druhé a ztrácíme kontakt s láskou. Každý má tolik rozličných tužeb a všechny považuje za správné, už jenom tohle dva lidi rozdělí. Mít radost ze svého vlastního nitra vede ke klidu a spokojenosti, která sbližuje.

Léčivá síla partnerství
Až sem dojdou jen lidé, kteří už pochopili, že není za čím se hnát, co dosahovat, a že jediná cesta, která má smysl, je cesta dovnitř, k lásce. Partnerství může být léčivé. Když se jin a jang spojí, energie se probudí a zaplaví tělo i mysl. Nabíjí a vyživuje. Milovaná žena je léčitelem pro muže a milovaný muž pro ženu. Když si jejich nahá těla na sebe lehnou a dýchají spolu, oba cítí, jak něco vyššího do nich proniká. Je dobré, když na sobě leží v různých polohách. Bříško na bříško, anebo na záda a záda na záda apod. Je to ohromně ozdravující i blahodárné. Dech může být jak stejný, tak protichůdný, žena vydechuje lásku a muž ji nadechuje a obráceně. Lze také cvičit vsedě, či ve stoje, kdy se objímáme a společně dýcháme. Muži mohou ženinu lásku vdechovat do hrudi a vést nádech do pohlaví a žena nadechovat mužův výdech pohlavím a vést do hrudi a odtud vydechovat lásku do mužovy hrudi. Poté ji mohou vést nad hlavu a vydechovat do partnerova těla a znovu nadechovat pohlavím, a nakonec jen splývat ve vytvořeném energetickém poli. Nebojte se sami improvizovat a objevovat. Když jsme takto k sobě čelem, ať už vsedě, či ve stoje, můžeme si společně zazpívat do čaker. S každým výdechem jedna samohláska do jedné čakry: ú, ó, oá, á, é, í, óm. Nahoru a dolů. Také společné óm odshora dolů a v srdci rozpouští všechny negace a oddělení alespoň pro tuto chvíli. Neméně krásné a sbližující je spolu otevřeně a často hovořit, sdílet zážitky. Stejně tak jako společně mlčet u svíček, či jen tak spolu hledět přes okno do pomalu odcházejícího dne a užívat si naplňující utišenou přítomnost. Přítomnost, která léčí, vyživuje i sjednocuje.
Je třeba však zmínit i jinou věc. Žena muže vybíjí, hlavně sexuálně a muž ženu. Muž dává, žena bere a je to tak správné, protože žena dává dětem. Proto je důležité, aby muž dobíjel své mužství v mužských kruzích a žena v ženských, a také v ženských pracích a muž mužských, silových pracích. Oba se také mohou cvičit v neorgasmickém sexu a objevit tak možnosti vnitřního, jemnějšího, ale daleko rozsáhlejšího i delšího orgasmu. Pokud muž nevypouští semeno, má dál o ženu zájem, touží, mačká ji a hladí i po milování a žena se tak cítí více přijímaná, ctěná a milovaná. Také žena prožívá po orgasmu odliv energie, někdy i zklamání a jiné negativní pocity. Zatímco u milování, kdy se nejde až na vrchol, zůstává jen blažené splývání. Rozvíjí se schopnost vnímat vnitřní orgasmus, což je pro muže něco naprosto nového. Je to sice velká výzva, tělo se chce vybít, ale mohu z vlastních zkušeností říci, že tato sebe disciplína nese větší ovoce. Jednou za čas si orgasmus můžeme dopřát. Zpravidla si hned uvědomíme, že to není moc léčivé. Uvolňování rostoucího napětí a relaxace při milování je blahodárnější než napětí a vybití.
Mnoho moudrosti i citu na cestě lásky!


Satsang s Gaiou 10. října

17. září 2013 v 15:12 | Slunce Arunáčaly |  GAIA
10. října se uskuteční další satsang s Gaiou v Třinci, Přístavu dětství, Lesní 337. 17,30 - 20,30h.
Na setkání můžete prožít přímou zkušenost svobodného bytí. Poznat, že tuto svobodu a volnost, při které přichází prožitek míru, spokojenosti a uvolnění napětí, máte neustále k dispozici. Spočíváním v tomto stavu dochází k rychlému léčení nervového systému a uvolnění starých traumat...

Přihlašujte se na rtomanec@seznam.cz

Link na informace.


Léčivá síla sebeprožívání v horách

16. září 2013 v 10:19 | Slunce Arunáčaly |  LÉČIVÁ SÍLA HOR
Lidé mi píší, jak jim pomáhají hory a prožívání sebe v horách:

Byl jsem v těch pěkných dnech na Roháčích, Tri kopy--- Baníkov, asi nej co se dalo, nálada paráda, prostě na horách je TO VONO.
Tak jak píšeš, samo se to nějak lépe děje jak uvnitř tak po těle je radost - klid,prostor a blaženost, prostě super.

Milan z Brna

ještě jednou děkuji za krásný výlet do hor.
Jistě vím jenom jedno, že to byly krásné zážitky, na které budu asi hodně dlouho vzpomínat a určitě se rád zase příště přidám k některé další
výpravě :-)

Radek z Prahy

Děkuji :-) Ještě pořád cítím tu energii hor...a mnohem víc...daly mi něco nepopsatelného...nikdy bych nevěřila, jak mě to tak zasáhne...už se moc těším na další výpravy...:-)
Jana z Hranic

Rostíku, moc děkuji za tuto překrásnou výpravu. Hory nás s láskou přijaly, ukázaly se v plné kráse ve slunečním svitu a pod jasně modrou oblohou bez mráčků, nádhera...

Hanka z Ostravy


Ampezzaner Dolomity, pod Fannespitze, Falzarego pass.

Zbojnické plesa, Velká studená dolina.

Krásná ledová stezka

9. září 2013 v 13:59 | Slunce Arunáčaly |  LÉČIVÁ SÍLA HOR
Krásná ledová stezka

Když dokážete překročit hranici, kterou mysl v psychice vytváří, aby si udržela svou individualitu - a musím říci, že to není zrovna lehké, všechny pochyby, připoutanosti a obavy vám hned vyskočí - můžete zažít nádheru a bohatství fyzické i psychické reality ve vědomí.
Zjednodušeně, když se odhodláte, vystoupíte ze stereotypu a trošku i máknete, mentální závoj se poodkryje a odhalí bohatství, které ve vás číhá.
Čím hlouběji dovedete prožívat svoje Já, tím hlubší je také prožitek ve fyzické realitě.
Ještě jinak, něco musíte v sobě překonat, nějaký odpor, abyste se dotkli něčeho, co vám otevírá cestu k nepopsatelnému. "Otvírá duši."

"Kdo chce vidět krásu, musí...otevřít svou duši." Musí trochu i vytrpět, aby se mysl stáhla a okno otevřelo.

Jsem vždycky velmi šťastný, když to v horách lidé zažívají.

To je smyslem výprav Léčivá síla hor.

Hory se radují, když na ně lezeme
Hory nás milují a chrání
Hory nás učí přítomnosti, soustředění
Hory nás otevírají a učí, že vše je živé a komunikuje s námi
Hory nás učí poznávat, kdo jsme
Hory nás nabíjejí, léčí a vyživují svou nevyčerpatelnou energií
Hory jsou našim Já

Návrat. Velký studený potok, Velká studená dolina.
Sedielko mezi Zadní Javorovou a Malou studenou dolinou, 2 380m.
Sedielko po návratu z Malého Ladového štítu.
Východ slunce z Priečného sedla mezi Malou a Velkou studenou dolinou. Vykreslené štíty - zleva Malý Pyšný, 2 590m, Pyšný, 2 621m a Lomnický, 2 634m.
(Přesně - Větrný štít, Supí věž, Strapatá věž, MP, Loktibrada, P, Posledná veža, L.)
Slavkovský štít a jeho hřeben v Sivém plese, Velká studená dolina. 2030m
Na vrcholu Malého Ladového štítu, 2 608m, Jana, Jana, Radek a Rosťa - jen stín... Vzadu Pyšné a Lomnický.
Meditace na Široké věži nad Priečnym sedlem, 2 462m. Rosťa

Vysoké Tatry, přechod Malou studenou dolinou a Velkou studenou přes Priečne sedlo, vylezení do Sedielka a na Malý Ledový štít a Širokou věž nad Priečnym sedlem.

Něco od Kalyani

9. září 2013 v 13:27 | Slunce Arunáčaly |  Meditace
zveme vás na meditační seminář Kdo jsem já?
Meditace v době podzimní rovnodennosti 3 x S
V čase od letního Slunovratu do podzimní rovnodennosti je můj tělesně energetický systém kompletně přenastaven do nové vibrace.
Prošla jsem hlubokou proměnou, a ze svého středu vnímám celý svět , lidi, situace naprosto novým způsobem.
Rozpadly se ve mě koncepty staré doby a já - JSEM - v neustálém úžasu z toho, jak nově to celé funguje. Jak lehké vše může být , když si dovolíme ten luxus lehkosti.
Proto se velice těším na společné meditace a vím, že celá moje proměna přinese svobodu i Vám. Vždyť proto jsem byla vedena tím vším projít.
Vím, že na úrovni Jednoty není třeba nic proměňovat, ale v úrovni individuality ... Duše ... je stále dost témat k proměně.
Vidím, že "všechny meditační semináře do konce roku" jsou vlastně hlubokým provedením skrze TEMNOTU sama sebe. Tou cestou, jaká je nyní možná.
V zářijovém terminu jsem přijala pověření aktualizovat obsah principu JAMA a NIJAMA zejména se věnovat sklonu velmi stahujícímu a znehybňujícímu a tím je
SROVNÁVÁNI,
SOUZENÍ
SEBEOBĚTOVÁNÍ
Těším se na společné tkaní vodnářské nitě Světla, jenž se v žádné Temnotě nemůže ztratit či přetrhnout, protože světelná vlákna jsou trvalá ... věčná.
Kalyani

Kdo jsem já? Meditace v době podzimní rovnodennosti 3 x S
Cesta z oddělenosti do sjednocení
Ve Sjednocení do naplněného Života.

Seminář obsahuje výuku a praktikování meditací:
Ramana Mahariši, Osho, Sufi Mistři.
Vibrace Nové doby zní v tělech každého z nás. Jak můžeme podpořit nově cestu Života?
Co je možné pro to, abychom sobě ani světu nezůstali nic dlužni? Co vlastně po nás chce Nová doba?
V těchto dnech společného Bytí se budeme plně NOVĚ věnovat

VĚDOMÉMU DECHU, ÚCTĚ a RESPEKTU.
Otevřenosti, uzavřenosti, PROUDĚNÍ.
Hodnotě SPOJENÍ i hodnotě ODDĚLENOSTI.
Vždyť každým nevědomým dechem zabíjíme -Sebe - Boha - Zemi. Protože to vše JSME MY.
Dýchejme v dechu lásky bez podmínek, slovech krásy a Pravdy... zněme tónem Srdce...
Tyto meditace jsou zároveň také přípravou na Meditace "umírání" (říjen/listopad).
Spojení obou v tomto významném roce je možností ukotvit se v poli Neomezených možností.
Organizační informace:
Meditacemi provází: Kalyani a Pavel
Termín konání: čtvrtek 19.09. od 18 hod. - neděle 22.09., do 15 hod., celkem 3 celé dny.
Místo konání: Vysočina - Chotěboř.
Doprava: Autem (propojíme účastníky), vlakem, autobusem.
Cena:
Základní příspěvek za meditace je 2 200,-Kč.
V individuálních případech (na základě žádosti ) je možné snížení základního příspěvku na 2 000,-Kč.
Vaše rozhodnutí přispět i částkou vyšší je vítáno.
Částka za stravu a ubytování je 1 380,-Kč


K Marcelce na víkend

4. září 2013 v 21:24 Marcelka
Kamarád z Ostravy by rád jel tento víkend na Košťůry, pokud byjste měli někdo místo v autě, prosím dejte vědět, my už jsem plní Natálie Běláková, Facebook

Gaia v Třinci, říjen

3. září 2013 v 13:20 | Slunce Arunáčaly |  GAIA
Zdravím všechny! Plánovaný příjezd a satsang s Gaiou v Třinci bude 10. října, 17,30h v Přístavu dětství. Ještě vše potvrdíme a upřesníme. V Opavě, 9. října.


Godbay koučink Mirka Hrušku

3. září 2013 v 13:11 | Slunce Arunáčaly |  Cesta poznání
Godbay koučing (www.gbkoucing.sk) není obyčejný koučing, Mirek žije v "Boží zátoce", zná ji, potápí se v ní a jeho koučing je zaměřený na poznání toho, kdo jsem. Když to bytost pozná, byť jen prožívá, ještě se tím úplně nestala, tak ať s enaučí cokolov, vždy to povede tímto směrem, který poznává jako nejdůležitější v životě.

Ptala se mě Janička včera, "a proč mají lidé hledat své Já?" Protože tuhle otázku od lidí dostává a ještě někdy neví, jaká slova volit pro nezasvěcené lidi.

Protože všichni hledají lásku a štěstí, nedovedou bez ní žít. A jednou poznávají, že všechny ty věci je uspokojí jen na chvíli, že když se zlobí na jednoho partnera, tak se vztah nedaří ani s noým, tak se obklopují dobrými vztahy, začínají pěstovat přátelství a lásku, ale pak jsou zase chvíle, kdy jsou sami, kdy ten druhý nemá čas nebo náladu, takže vidí, že ani touto cestou otázku své lásky a štěstí nevyřešili. Pak nakonec pochopí výzvu těch zkušenějších, kteří upozorňují, "máš to uvnitř, láska emanuje z tvého vlastního já, z tvého vědomí, poznej toto samotnévědomí, uklidni se a pozoruj v klidu toto vědomí sama sebe." A lidé, když už vyzkoušeli všechno a všechno selhalo, protože nejde nalézt lásku vně nás, tak pomalounku začínají věřit tomuto výroku a začínají vědomě pátrat po poznání svého já. Ti, kdož jsou vytrvalí, vždy uspějí a vydávají svědectví: " Uvnitř nás leží nádherný prostor bez prostoru a hranic plný blaženosti, míru a lásky. Brána do něho leží ovšem v Teď, v bezčasí, bez myšlenkovém okamžiku." Toto je ovšem pro lidi ta největší překážka, být v tom TEĎ, protože na to nemohou nic dělat, tady musí opustit veškeré dělání... Však to znáte. A udržet pozornost a obrátit ji dovnitř taky není zpočátku žádná sranda, takže vždycky ještě dlouhé životy zároveň lidé zkouší, jestli by to nešlo jinak... Tak.

Takže Godbay koučing s Mirkem Hruškou doporučuji. Samotné posezení s ním uvolňuje psychický systém, atmosféru, a když už má člověk otevřené vědomí, vplouvá do naprostého míru a splývání se sebou, okolím a vším.

A my to tady zase děláme přes konstelace, hory, články, konzultace a satsangy s těmi, kdo v zátoce již trvale žijí...:-)


LÉČIVÁ SÍLY HOR

2. září 2013 v 21:00 | Slunce Arunáčaly |  LÉČIVÁ SÍLA HOR
Léčivé výpravy. Východní Alpy.


Zlatý trek na Bergkastelspitze 2 912m, Nauders, Öztalské Alpy


Oblasserstausse, Iseltal, Peischach


Úsvit cestou na Tofanu di Mezzo, 3 244m, Cortina, Dolomity


Zlaté jezero. Goldensee, Öztal, Nauders a úsvit na Mataunkopf 2895m a pohled na Bergastel a Plamorder, 2 985m

Peníze

2. září 2013 v 20:20 | Slunce Arunáčaly |  Rodinné konstelace
Včera jsem měl seminář konstelací a sebepoznání v Ostravě - moc pěkné, a také pro mě inspirující setkání. Na nástěnce jsem si všiml letáček na seminář s Markem Dzirasou, trochu jsme o něm mluvili. Cítím ho jako probuzenou bytost, je to šaman, září z něj pokora i Přítomnost, jak jeden přítel deklaroval po osobním setkání. Letáček měl za téme "peníze". Mark na tom dost vydělal, či vydělává, protože lidé touží zejména po dvou věcech - peníze na prvním místě a zdraví na druhém (protože si stále myslí, že si zdraví koupí i za peníze - viz fronty v lékárně a zdražování léků, což znamená, že je o ně stále větší zájem. Tady si vždy vzpomenu na svého přítele ze Šumavy, už důchodce, jak rád vypráví příhodu z lékárny, kam si zásadně chodí kupovat prezervativy stylem: "dejte mi, prosím, tam ty prezervativy." - "Kolik jich chcete?" - "Celou krabici, já přijdu totiž zase až za měsíc"... A teď se otočí k těm důchodcům, co si ztěžují na zdražování léků a nízký důchod a praví: "Já mám 6 tisíc důchodu a nevím, jak je utratit. Nad hlavou máte Šumavu a v ní nádherné louky plné léčivých bylin, tak běžte tam." Přítel bydlí v divočině ve srubu...)
Zamyslel jsem se proto nad tím, jak bych udělal seminář na "peníze", jak lidi naučit vydělávat peníze a napadla mě jednoduchá věta, jedna jediná, která stoprocentně funguje, a kterou v sobě od dětství cítím, řídím se jí a prostě mám a měl jsem vždy peníze: Ta věta z ní:

Uvědom si, že právě teď máš dostatek peněz. Tečka.

Máš už právě teď dostatek peněz na to, abys uskutečnil své sny. Tečka. Uvědom si to a žij tak. Tečka. Nic víc není třeba. Nijak však nemohu dokázat, abyste si to uvědomili. Ale trvám na tom, že je to pravda. Všechno ostatní jsou jen vaše iluze, které vás brzdí v tom, mít dost peněz. Naučil jsem to svou ženu a od té doby má stále dost peněz. Samozřejmě, že s epřitom musela - a ráda - zbavit zbytečností. Také jsem ji naučil milovat a chodit do hor a vzal do Indie, aby přesvědčení zesílilo a pochyby zmizely. Od té doby jenom říká, "ještě toho moc potřebujeme anebo hlavně já, ještě na tom chci zapracovat." A to je cesta ke skutečnému bohatství. Plně mi uvěříte jen, když se takto naučíte žít anebo se probudíte a začnete jasně zažívat Skutečnost. Tím nechci říkat, že jsem probuzený, ale prostě denně se "dívám" na Skutečnost, tak jsem taky své dávné intuice pochopil (ale stálo mě to také zhruba 30 let nezměrného úsilí, léta jsem tak sice žil, ale také ještě hodně pochyboval.) a plně jim důvěřuji.
Prostě jsem si už v dětství uvědomoval, že vždy budu mít peníze, a že po čemkoliv zatoužím, opravdu zatoužím a půjdu za tím, tak to dosáhnu a peníze buď přijdou nebo je nepotřebuji. A život mi to potvrdil. Přitom si vzpomenu na jednu z klíčových událostí, kdy jsem asi ve dvaceti čtyřech letech vstal doma od televizoru a oznámil: "jedu se podívat na finále mistrovství světa ve fotbale do Říma." - "Ty ses zbláznil."... Dal jsem si třicet marek do kapsy od trenýrek, aby mě nikdo nemohl okrást a odjel jsem vlakem do Dolního Dvořiště. Finále jsem viděl, Maradonu zblízka, dokonce mě do hlediště hned u hřiště dovedli vojáci spolu se stovkou Argentinců a užil jsem si celý poločas - nudného fobalu, ale neuvěřitelných kouzel argentínského špílmachra. Zaplaval v moři, vylezl na nějakou horu v Alpách a znovu těch třicet marek Západoněmeckých přivezl v kapse od trenýrek domů. A spoustu jiných příhod. Setkání a rozhovor s Blackmoorem z Deep Purple a další. Kde je vůle, tam je cesta.

Moc jednoduché, že? Tak hledejte spožitější cesty do cíle, však už to děláte celé životy..:-) Dobře, někteří možná už ne...:-)
Držím hlavně palce těm ostatním, aby také pochopili...že všechno už máte TEĎ